Sušička Sedona Combo - program RAW

Jinými slovy - cokoli je vlhké a vlivem teploty a proudění vzduchu vysychá, je chladnější než okolní prostředí.  Důkazem na "vlastní kůži" je pro člověka jednak suchá finská sauna, kde je běžně nad 100°C a přesto se tam nikdo ani neuvaří (přestože voda při stovce vře), ani nezemře, protože je tam jen po určitou dobu a odpařováním se organismus ochlazuje.

Dalším opačným příkladem je pocit chladu při vanutí větru, který ještě urychluje odpařování z pokožky, takže je nám zima. A obojí se kombinuje právě v sušičce. Zejména na počátku zůstávají suroviny (a to dokonce i při mnohem vyšší teplotě) skutečně chladné. Toho využívají i kombinované programy, které nastartují na vyšší teplotě a dosušují kolem raw hodnot.  

2) Dalším důvodem je to, že i v odborné literatuře názor na skutečně limitní teplotu pro RAW osciluje mezi 42 - 49°C a také se liší v případě různých surovin. Suroviny v sušičce - i když je na konci cyklu vytahujeme jako "suché" mají i přesto dál nějaká procenta vlhkosti, takže jednak se stále uplatňuje uvedený bod 1 a jednak to, co je již naopak dočasně "inaktivováno" vysušením, se již i případnou teplotou nad 42°C (tj. v našem případě 47) nezničí. Je to podobné jako "hibernace" rosltlin z oblasti pouští apod... Bez vody vypadají totálně suché a mrtvé a jsou přes den vystaveny na slunci teplotám výýýrazně vyšším (na tak rozpálené půdě či písku neudržíte ruce). Přesto, když zaprší, bez problémů se "probudí" a zazelenají se. Tj. to živé v nich se díky "sušenému spánku" ani vlivem vysoké teploty nezahubí. Proto je take sušení jedním z nejlepší a nejšetrnějších způsobů konzervace. Potravinu doslova jen "uspi". Zachová v ní energii, infornaci, živiny atd. To zejména u živých věci neumí ani běžné mražení.

3) Příkladem bezpečného dočasného překročení limitní teploty může být i naše vlastní tělo a horečka. Stupnice běžných rtuťových i digitálních teploměrů většinou nekončí na 42° ale mají ještě něco navíc. A v praxi, přestože tak vysoká horečka skutečně není dlouhodobě příznivá, člověk ani při překročení této hranice ihned neumírá (muselo by to trvat většinou i několik dnů, nikoli hodin - naopak při některých léčebných postupech se vysoké horečky úspěšně využívá a člověk se v horké vodní lázni nebo pod jiným zdrojem tepla udržuje v tak vysokých hodnotách záměrně). K tomuto argumentu přidám ještě jeden praktický k sušení, který ostatně bývá součástí všech doporučení. Také potraviny není dobré sušit nadměrnou dobu a takzvaně je "přesušit" - tj. do totální lámavosti až "na prach". Prostě nejen teplota, ale i čas hraje roli.

4) Na závěr jeden argument ze zkušeností výrobce i sušiček "z druhé strany". (Něco jako důkaz ověřením protikladného výsledku.) Při sušení na nižších teplotách (tj. 40 - 42°C) totiž zdroje uvádí, že kvůli prodloužené době sušení a příliš nízké okolní teplotě, která neničí samotné potraviny, ale dokáže inaktivovat bakterie nebo jiné choroboplodné či parazitní zárodky na jejich povrchu, dochází k nastartování rozkladných procesů - tj. kvašení, hniloby, plísní nebo jiných typů fermentace či zkázy. Tj. ta vyšší než "limitní" teplota je dokonce skutečně nutná pro samotnou ochranu sušených surovin, které by to nemusely při dlouhém a příliě "vlažném" sušení ustát "bez napadení".