Filtrace vody 
Čističky vzduchu 
Mixéry a blendery 
Kuchyňské roboty 
Odšťavňovače 
Mlýnky a vločkovače 
Výroba mléka a másla 
Vaření a pečení 
Grilování Teppanyaki 
Kvašení a nakládání 
Láhve a jídelní boxy 
Kuchyňské nože 
Dřevěné desky a tácy 
Vakuovací sady Air Tender 
Sušičky potravin 
Speciální produkty 
VÝPRODEJ Olivovník - dar moudré bohyně Athény a symbol civilizace a usmíření
Olivovník se v průběhu historie stal významným symbolem. Židé jej považují za důkaz a výraz blahobytu, pro muslimy je olivovník posvátným stromem, v Antice byl symbolem míru, blahobytu a plodnosti. V Athénách byl olivový věnec na dveřích znakem toho, že syn odešel do světa, a olivovník je také spojen s bájí o vzniku Athén. Řekové dodnes věří, že olivovník je darem olympské bohyně Athény. Poražení také za války prosili olivovou větvičkou o milost, zmínka o olivovníku je i v biblickém příběhu o Noemovi a potopě světa.
Olivové stromy v dějinách
Olivovník je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi olivovníkovité (Oleaceae). Jsou to stálezelené teplomilné stromy a keře s tuhými, špičatými listy šedozelené barvy, které jsou na rubu stříbrné. Dosahují výšky 5-10m. Květy jsou drobné, krémově bílé a vynikají příjemnou vůní. Olivovník poznáte na první pohled díky nízkému, velmi zvrásněnému kmeni a husté rozvětvené koruně. Olivovníků je přes 40 druhů a jsou rozšířeny od Afriky a jižní Evropy přes Asii až po Austrálii. Nejznámější je olivovník evropský, strom pěstovaný v jižní Evropě pro plody zvané olivy. Olivovníky vynikají dlouhou životností. Olivovník začíná plodit někdy ve 20. roce růstu a úrodu přináší klidně dalších 150 i více let.
Legendární olivovníky a olej získávaný z jejich plodů doprovází lidstvo po celou jeho historii. Olivovníky byly pěstovány již před 8000 lety na Středním východě a první šlechtěné rostliny se pravděpodobně objevily v Sýrii nebo na Krétě. V 5. století před naším letopočtem se už olivy rozšířily po celém Řecku a na všech ostrovech v Egejském moři, dostaly se i na Sicílii, do Itálie a na Pyrenejský poloostrov.
Začátek pěstování oliv na italské půdě se datuje nejméně do 6.-7. století před Kristem. Pro egyptskou a minojskou civilizaci byl olivový olej životně důležitý, takže často sloužil i jako platidlo. Féničané později rozšířili pěstování olivovníků po celém pobřeží Středozemního moře v Africe a jižní Evropě.
Pěstovali je Féničané, Řekové i Římané, kteří je vysázeli na všech dobytých územích a tím se zasloužili o jejich rozšíření téměř po celém světě. Římané také začali jako první z oliv lisovat olivový olej, občas nazývaný jako tekuté zlato, modernějším způsobem, který mu zaručoval mnohem delší trvanlivost. V mnoha případech Římané nařídili podmaněnému obyvatelstvu platit daně ve formě olivového oleje. Časem se olivový strom, dar od bohyně Athény, stal symbolem míru. Olivové a vavřínové ratolesti se také splétali do věnců, kterými se oceňovali a korunovali zasloužilí a ctihodní občané nebo vítězové olympijských her.
Historicky se olivovníky a jejich plody vyskytovaly v posvátných obřadech i v každodenním životě. Olej byl používán nejen k ochucení jídla, ale i k masážím, v medicíně a v kosmetice. Starověcí Římané rozlišovali 5 druhů olivového oleje podle kvality: "oleum ex albis ulivis" pocházející z lisování zelených oliv, "oleum viride" z oliv sklizených v pokročilejším stupni zralosti, "oleum maturum" ze zralých oliv, "oleum caducum" z oliv spadaných na zem, "oleum cibarium" z téměř sušených oliv, které byly určeny pro krmení otroků.
V současné době se olivovníky využívají především ke sklizni oliv pro účely potravinářství, lékařství a kosmetiky. Dřevo olivovníků se kácí pouze v případě, že stromy zestárnou, přestávají plodit nebo z jiného důvodu nemohou být dále pěstovány pro sklizeň oliv. Poté se olivové dřevo využije na výrobu kuchyňského vybavení, náčiní a dekorativních předmětů. Výrobky značky Arte Legno jsou ručně vyřezávané a soustružené z vysoce kvalitního olivového dřeva.